Trať ŽSR 143 Chynorany- Trenčín

698
4
ZDIEĽAŤ

Jazda v osobnom vlaku Os 5405 Železničnej spoločnosti Slovensko, a.s. 

Radenie vlaku

Motorová jednotka 813 + motorová jednotka 813

O trati

Železničná trať Trenčín – Chynorany (v cestovnom poriadku pre verejnosť označená ako železničná trať číslo 143) je neelektrifikovaná jednokoľajná železničná trať na Slovensku, ktorá spája Trenčín a Chynorany pri Partizánskom.

Číslo trate: ŽSR – 143
Správca: Železnice Slovenskej republiky
Trasa: Chynorany- Trenčín
Otvorenie trate: 18.8.1901
Rozchod: 1 435 mm

História trate

Prvé plány prepojenia Komárna, Nitry a Trenčína Ponitrím sa objavili v projekte grófa Keglevicha už v roku 1865. Projekt sa nerealizoval pre nedostatok financií a po opakovaných neúspešných pokusoch vybudovala až Rakúska spoločnosť štátnej dráhy (StEG) v rokoch 1874 – 1884 trať Ponitrím po Veľké Bielice.

Napojenie na Považie a Košicko-bohumínsku železnicu najviac požadovali podnikatelia z Hornej Nitry, kde absentovalo spojenie s rozvíjajúcim sa severom. Vyriešiť to mala trať z Bošian cez Žabokreky, voči výstavbe ktorej sa však postavil veľkostatkár Zsambokréthy. Trasovanie sa preto zmenilo na Chynorany, odkiaľ železnica pokračovala do Bánoviec nad Bebravou a Trenčína.

V priesmyku Jarky (355 m n. m.), oddeľujúcom Považský Inovec a Strážovské vrchy, boli 1. mája 1900 začaté stavebné práce, ktoré rýchlo napredovali. Bolo treba vybudovať 131 mostov a priepustov, 6 staníc, 4 nákladiská, 10 strážnych stanovíšť a 87 úrovňových priecestí. K prepojeniu považskej a ponitrianskej železnice došlo už 18. augusta 1901 a 17. 9. došlo k jej kolaudácii.  Výstavba železnice stála 4 670 000 korún.

Stanice a zastávky na trati

  • Chynorany – križovatka s traťou 140 Nové Zámky – Prievidza
  • Ostratice
  • Rybany
  • Dolné Naštice
  • Bánovce nad Bebravou
  • Horné Ozorovce
  • Ruskovce
  • Svinná
  • Trenčianske Jastrabie
  • Mníchova Lehota
  • Soblahov
  • Trenčianska Turná
  • Trenčín predmestie
  • Trenčín – križovatka s traťou 120 Bratislava – Žilina

Zdroj: vlaky.net. wikipedia.org

4 KOMENTÁRE

  1. Také mě to ze začátku překvapilo. Až když vlak zastavil za poslední výhybkou, tak mi došlo, že nejspíš bude posunovat. A taky že ano – výhybkář mu přestavil výměnyaby zajel na předjízdnou kolej, a na hlavní kolej mezitím přijel vlak opačného směru – tedy z Trenčína do Chynoran. Po vykřižování s tímto protivlakem teprve náš vlak pokračoval v jízdě směr Soblahov, Trenčianska Turná, Trenčín predmestie a Trenčín – již na návěst Rychlost 40 km/h, potom volno. Tento postup byl nutný proto, že předjízdná kolej byla obsazena soupravou nákladních vozů, proto náš vlak nemohl vjet přímo na předjízdnou kolej, ale musel vjet nejprve na hlavní kolej a teprve poté se formou posunu přemístil na předjízdnou kolej. Jinak ve stanici Mníchova Lehota jsou odjezdová návěstidla označena lištami s červenými a bílými pruhy stejné délky, což znamená, že jejich návěst Stůj platí pouze pro vlaky – neplatí pro posun. Je zde tedy možný posun proti této návěsti pouze na ruční návěst pověřeného zaměstnance. V některých stanicích (na této trati třeba Bánovce nad Bebravou) jsou odjezdová návěstidla označena lištami s červenými a bílými pruhy, přičemž bílé pruhy mají třetinovou délku červených pruhů. Tato odjezdová návěstidla ukazují stejnou návěst Stůj, u nich však platí pro vlaky i pro posun. Ve stanicích s těmito návěstidly se posun uskutečnuje proti návěsti Posun dovolen (bílé světlo).

  2. Súhlasím s pánom Kratochvílom. Pozeral som to na dosť veľkom rozlíšení, preto som si všimol že pri tom stanovišti výhybkára vľavo od výhybky stál a dával ručnú návesť k posunu. Ešte by ma zaujímalo, či ľudia z toho vlaku vystupovali ešte pred posunom, alebo až po ňom.

  3. Martin Mackenny: Nejsem si jistý, ale řekl bych, že mezi vjezdem do stanice Mníchova Lehota a započetím posunu uběhlo několik minut, tak si myslím, že lidé z vlaku vystoupili ještě před posunem. Záleželo však především na vlakové četě, jak to zorganizovala.

ZANECHAŤ ODPOVEĎ